Na závody do Hodonína jsme vyrazili v trochu netradičním složení já + Cass, Elí + Nes a Kqatka + Gas (pozn. holky si prohodily psy a tudíž nezávodily s vlastními, ale s půjčenými). Hodoníňákům počasí vyšlo a hlavně jsme nemuseli nic organizovat, takže závody jsme si doslova užívali.
Startovali jsme opět v začátečnících. Prvním během byla Hra a to pro všechny kategorie. Jmenovala se Oko bere a smyslem bylo, obdobně jako v kartách, nasbírat 21 bodů. Jednotlivé překážky byly obodované a každý účastník si musel vymyslet svoji dráhu tak, aby získal právě 21 bodů. Aby to nebylo tak jednoduché, nesměli se jít dvě stejné překážky po sobě (ani skočky!!) a museli se překonat všechny typy překážek, které v parkuru byly. Tato pravidla vymýšlení dráhy značně zkomplikovaly. S Cassem jsme se ve Hře umístili na sedmém místě z celkem 19ti týmů. Což Katka okomentovala tím, že pokud by se hra dělila na jednotlivé kategorie, tak v začátečnících bysme byli druzí. To mě samozřejmě moc potěšilo :)
Dalším naším během byl Jumping. Tentokrát to byl můj obrovský error. Začalo to nevině tím, že jsem škobrtla hned za druhou překážkou. Cass na moje předklonění zareagoval stylem: "Já do toho tunelu nemám jít?? A kam mám teda jít?!?!" a vletěl mi pod nohy, což zapříčinilo můj pád na zem. Casse se mi nakonec po několika marných pokusech podařilo do tunelu poslat (opět můj zlozvyk..nedala jsem mu dostatečný prostor a ztratili jsme tím spoustu času). Mě tato první chyba ale natolik rozhodila, že jsem začala dělat jednu chybu za druhou a právem jsme tedy skončili na posledním místě (teda na posledním úplně ne..skončili jske 8. z devíti, ale to jenom proto, že ten devátý tým se diskvalifikoval). Chuť jsme si však spravili na Agility. Už od začátku běhu se nám skvěle dařilo. Na kladině se Cassymu povedla úplně ukázková zastavovaná zóna a téměř celou trať jsme proběhli moc pěkně. Samozřejmě bych to nebyla já, abych zase něco nezvorala a tak jsem dala příliš brzo povel na jeden z tunelů a vysloužili jsme si tak odmítnutí. To by však nebyl takový problém jako to, že jsem si nevšimla, že Cass neskočil předposlední překážku. Takže v klidu jsme skočili poslední s nadšením, že se nám to celkem povedlo, načež organizátorka nás vrátila s tím, že časomíra ještě běží a ať si tu skočku jdeme ještě rychle opravit. Tímto jsme si samozřejmě vyslouřili odmítnutí a 2 x DISK (v začátečnících opět počítaný 1 DISK = 2 chyby). Kupodivu jsme však skončili čtvrtí. Na svoji obhajobu však musím říct, že jsme nebyli zdaleka jediní, kdo tuto skočku vynechal.
V součtu jsme nakonec byli šestí (z devíti). To mě vzhledem k prvnímu běhu velmi potěšilo a těšíme se tak na další Hodonínské závody :)